Island - země tisíců vodopádů

Island se dá nazvat zemí tisíce vodopádů. I když Island leží hodně na severu, jedná se o celoroční destinaci, protože ani zimy zde nejsou teplotně nějak nepříznivé (s vyjímkou vnitrozemí ostrova).   Na Island organizujeme několik variant poznávacích zájezdů, ale také zájezdy typu Fly and Drive.

Téměř po celém ostrově při toulkách přírodou můžete vidět mohutné toky řek, dravé bystřiny, vodopády, malé potůčky divoké kaskády. Voda často vytváří různé prolákliny a kaňony. Ač se to nezdá, vyznačuje se Island překrásnou okouzlující přírodou, která je téměř nedotčena civilizací.

Na Islandu bylo založeno několik národních parků a rezervací, aby ochraňovali tady obzvláště cennou faunu a flóru. Na Islandu se využívá maximálně geotermální energie. V zemské kůře se teplota zvyšuje o 25 °C s každým kilometrem do hloubky. Díky tomu horniny v hloubce 4 km pod povrchem zemským jsou teplé tak, že dokáží přivést vodu k bodu varu. Této vlastnosti se využívá v geotermální elektrárně. Studená voda se přečerpává vrtem dolů do porézní nebo rozpraskané horniny a vyprodukovaná pára může stoupat vzhůru dalším otvorem. Pára pohání turboalternátor, po použití kondenzuje a znovu se recykluje. V hlavním městě Reykjavíku jsou dokonce geotermální energií vytápěné hlavní ulice, takže nikdy nezamrzají ani v nejstudenějším období.

Kdybychom sečetli celou plochu ledovců na Islandu, výsledné číslo by se pohybovalo kolem 11 800 km2, což je asi 11,5 % celého území Islandu. Ledovce na Islandu jsou velmi zajímavé a pestré. Na Islandu je celkem 49 samostatných ledovců, z toho je jich 5 větších než 100 km2. Nejvýznamnější a také nejznámější je ledovec Vatnajokull, který zabírá území o rozloze 8 300 km2. Druhý největší je ledovec Langjokull, jež zabírá území o rozloze 950 km2, dále Hofsjokull - 923 km2, Mýrdarsjokull - 600 km2 a Drangajokull - 200 km2. Bylo zjištěno podle starších záznamů, že ledovce se stále zmenšují. Například ledovec Eyjafajallajokull měl v polovině 20. století rozlohu 101 km2 (v roce 1943), kdežto v roce 1994 bylo naměřeno jen 80 km2. Ubývání ledovců způsobují klimatické změny, které zvýšily průměrnou teplotu na Islandu. Tento problém je sledován celosvětově, nejen na Islandu. Zajímavostí je už to, že není ledovcem pokryto celé území ostrova, jako tomu je třeba v sousedním Grónsku. Větší plochy ledovců se vyskytují spíše na jihu ostrova. Logické by ale bylo, že tomu tak bude spíše na severu. Je to ovlivněno teplotními poměry v severním Atlantiku, které ovlivňují oceánské proudy. Sníh postupně mění svoji hustotu a strukturu a přeměňuje se v ledovcový led.
Island se dá nazvat zemí tisíce vodopádů. Téměř po celém ostrově při toulkách přírodou můžete vidět mohutné toky řek, dravé bytřiny, vodopády, malé potůčky divoké kaskády. Voda často vytváří různé prolákliny a kaňony. Ač se to nezdá, vyznačuje se Island překrásnou okouzlující přírodou, která je téměř nedotčena civilizací.

Nejnavštěvovanější místa Islandu

• Reykjavik
  
• Gulfoss
  
• Geysir
  
• jezero Myvatn
  
• Modrá laguna
  
• sopka Hekla
  

Základní údaje

• Rozloha: 102829 km2
  
• Počet obyvatel: 276 tis. (1998)
  
• Hustota zalidnění: 3 obyvatelé/km2
  
• Státní zřízení (rok vzniku): republika (1944)
  
• Správní členění: 8 krajů
  
• Hlavní město: Reykjavík 103 tis. obyvatel
  
• Nejvyšší hora: Hvannadalshnúkur 2119 m, čin. sopka Hekla 1491 m
  
• Hlavní etnické skupiny: Islanďané 96%, Skandinávci 1,3%, Američané 0,5%
  
• Úřední jazyk: islandština
  
• Náboženství: protestanti 96%, římští katolíci 1%
  
• Měna: 1 islandská koruna (ISK)